O
Ahoj, jsem Zuzana...
...koučka pozitivní inteligence, trenérka mentální posilovny a zakladatelka projektů “SimplyBee“ a "Koučírna."
Mojí vášní je probouzet v lidech jejich nekonečný potenciál a vracet jim do života důvěru v sebe, odvahu k realizaci a životní radost.
Jsem tu, abych ti pomohla získat to, co ve svém životě skutečně chceš.
Moje
Neznám lepší způsob, jak vracet v životě to, co mi bylo dáno, než rozzářit další lidskou bytost.
Jsem tu, abych tě inspirovala k nastartování trvalé změny a znovuobjevení sebe sama. Podpořila tě v uvědomění si tvé jedinečnosti a tvých nekonečných možností. A společně s tebou vrátila do života opravdovou hodnotu a ztracenou radost.
Můj
Můj příběh je o poznání... o poznání z uzdravujících zastavení, pochopení životních zkoušek a nalezení hlubšího smyslu v tom, co jsem prožila. O láskyplném přijetí a odevzdání. A tato poznání jsou mým velkým učitelem a hnacím motorem na mé cestě vpřed.
A tady je pár životních milníků, které mě nejvíce nakoply a akcelerovaly vpřed.
O nemoci
aneb o jedinečnosti naší i okamžiků, které prožíváme.
O nemoci aneb o jedinečnosti naší i okamžiků, které prožíváme
Můj příběh začal s uvědoměním, že nežiji v "normální" rodině. Můj tatínek trpěl maniodepresivní psychózou. V 70. a 80. letech se o této nemoci moc nemluvilo a jako dítě jsem nechápala, co se děje. Nicméně jedno mi došlo. Díky této lekci vnímám křehkost a jedinečnost našich životů a okamžiků, které prožíváme. Také vidím situace a ostatní lidi v širší perspektivě a zaměřuji se na to dobré. Už vím, že věci nejsou jen černobílé a že jsou v našich životech věci důležité a důležitější.
Měním svoje hodnoty a perspektivu!
O (socialistickém) vzdělávání
aneb o důležitosti cíle a vnitřní motivaci.
O (socialistickém) vzdělávání aneb o důležitosti cíle a vnitřní motivace
Druhou životní lekcí bylo devalvující přežívání v socialistickém školství. Po osmé třídě jsem se tak nějak „ocitla“ na „strojní průmyslovce“. V čistě mužském světě, s nímž jsem měla jen málo společného. Jakkoli jsem tento čas považovala za promarněný, naučila jsem se jednu důležitou věc. Dospěla jsem k rozhodnutí, že už nikdy nebudu dělat nic, co nechci a co pro mě nemá osobní smysl. Poprvé jsem se začala ptát sama sebe, kam směřuji, co vlastně chci a proč to chci.
Měním svoji motivaci!
O svobodě a zodpovědnosti
aneb o vnitřní síle a životní kotvě.
O svobodě a zodpovědnosti aneb o vnitřní síle a životní kotvě
Chci svobodně cestovat, učit se jazyky a poznávat nové země, kultury a lidi. Píše se rok 1992, takže to není úplně jednoduché, nicméně, když něco opravdu chcete, cestu najdete... V devadesátých letech se mi podařilo 2x vycestovat a dlouhodobě pobývat v UK a USA. Získala jsem velkou osobní svobodu, ale taky ještě větší zodpovědnost. Vytvořila jsem si svoji kotvu a pochopila, co znamená, opřít se sama o sebe. Tyto pobyty mi kromě tvrdé práce přinesly také poznání, že v životě je možné cokoliv a že i já mohu žít svůj „americký sen“. A to klidně tady v Česku.
Měním svoje možnosti a posouvám své hranice!
O splněných přáních
aneb o tom, že to důležité je v nás.
O přáních aneb o tom, že to důležité je v nás
Začínám si postupně plnit svá přání. Svatba, dům se zahradou, vysněná práce, auto... Zdá se, že mám život, o kterém jsem snila, ale cítím, že mi něco podstatného uniká. Začínám tušit, že štěstí a spokojenost neleží venku, ale ve mně, a že všechno kolem je jen krátkodobou náplastí. Takže co vlastně chci? Co má pro mě ten hlubší význam? Nastává čas změnit svůj perimetr!
Měním svůj perimetr!
O dětech
aneb o zrcadlu a sebereflexi.
O dětech aneb o zrcadlu a sebereflexi
Narození dcer je největší dar a to jediné, co z toho všeho dávalo hlubší smysl. Dětská čistota, radost a bezprostřednost mi připomněly, na co jsem v životě tak nějak pozapomněla. Děti mi také nastavily krásné zrcadlo nás samých i našich vztahů. Takže už chápu, že jestli se mi něco nelíbí, musím začít změnou u sebe. Začínám měnit svoje zažitá přesvědčení, vzorce chování a tvořím nové!
Měním svá zažitá přesvědčení!
O vztazích
aneb o schopnosti rozlišit, co můžeme a nemůžeme změnit.
O vztazích aneb o přijetí reality
Zjišťuji, že jsou věci, které nezměním. Např. postoje, hodnoty a priority druhých. To, jak nás vnímají, co se jim líbí nebo nelíbí a jak moc ctí a respektují nás a naše názory. Proto přijímám realitu takovou, jaká je, a začínám od začátku. Rozhodnutí ukončit nezdravě nastavený vztah mi umožnilo, začít vytvářet vztahy nové vybudované na lásce, úctě a respektu. Už si dovoluji být sama sebou a žít podle vlastních a nových pravidel.
Měním své vztahy!
O těžkých chvílích
aneb o nových příležitostech.
O těžkých chvílích aneb o posílení a osobním růstu
Mám malé děti a v práci manažerskou roli. Nezastavím se... ...Kolotoč se roztáčí z nuly na sto! Zastávám globální pozici, vedu pětičlenný tým na 5 kontinentech, což obnáší větší tlak, politiku i manipulace. Týmovost se mění v boj o moc a pozice. K tomu 8 let trvající rozvod, který mi ani doma nedává příležitost vydechnout si a zregenerovat. Jsem v zajetí svých závazků. To, mě dovede k vyčerpání a bolestivému zastavení, které mi dává příležitost pochopit své životní zkoušky a uvědomit si, co nového a lepšího mi mohou přinést. Navracím se k sobě samé. Přichází (znovu)probuzení vnitřní síly doprovázené láskyplným přijetím a uvědoměním si, že u sebe mohu být na prvním místě, mohu si říct o pomoc nebo ji naopak odmítnout. A že je to tak v pořádku.
Měním svůj vztah k sobě samé!
O (nedostatku) času
aneb o naplnění a realizaci.
O (nedostatku) času aneb o naplnění a realizaci
V druhé dekádě 21. století jen stěží stíháme sledovat rapidní vývoj technologií, masově konzumujeme zábavu a maximálně využíváme všech možností, které nám nová doba přináší. Vše je ve znamení komfortu. S tím vším ale přichází i chronický nedostatek času a oddělení od naší přirozenosti. Pochopila jsem, že nemohu plnit všechna očekávání svá či ostatních a že je třeba si vybrat a začít opravdu ŽÍT. Začínám proto dělat to, co mě naplňuje. Stavím na svých lidských kvalitách, na své přirozenosti a intuici a rozhoduji se vydělávat s radostí. Prostě překračuji svůj stín a konám v souladu se sebou. Poprvé v životě nemám strach. Protože vím, že cokoliv v životě přijde, že to zvládnu. Jdu za svými sny, ovlivňuji to, co dělám a jak se u toho cítím. Měním svoje každodenní činnosti na vědomé a naplňující aktivity.
Měním svoje priority a starám se o své zdroje!
O úspěchu z neúspěchu
aneb životní teorii relativity.
O úspěchu z neúspěchu aneb životní teorie relativity
...a můj příběh v kostce. Pochopila jsem, že všechno v našem životě je relativní a záleží jen na nás, jaké emoce si vybereme mít, jakým myšlenkám se rozhodnome věřit, jaké reakce zvolíme, jaké postoje zastáváme, jakým způsobem si nastavujeme svoje hranice, kam jdeme a koho pustíme do své blízkosti. Takže jdu za svými sny. Ovlivňuji to, co dělám a jak se u toho cítím. Zaměřuji se na to, co má hlubší smysl pro mě a co je třeba k udržení vnitřní rovnováhy. Jsem na své vlně čistého chtění a bytí... ...zatím mám za sebou tyto změny: Ze stresu do klidu, z frustrace do radosti, ze strachu do svobody, z obav do odvahy, z nespokojenosti do naplnění, z bolesti do laskavosti, z těžkých chvil do síly...
...a jdu dál a tuto cestu si nesmírně užívám.
Měním svoji životní realitu!
Meet simply „Me“?
Miluji přírodu a procházky v lese. Italskou kávu, zmrzlinu a domácí jídlo. Hltám drobná poznání z neurovědy, kvantové fyziky a starých moudrých učení. Naplňuje mě cestování a poznávání nových míst, lidí a kultur. Miluji jógování s dcerou Terkou na trávníku před domem nebo povídání o životě s dcerou Kačkou. Tvořím, dýchám, objevuji, miluji.
Fascinuje mě jedinečnost každého z nás i okamžiků, které právě prožíváme. Nekonečné možnosti interpretací a promítaných realit jedné a téže skutečnosti. A následné zkoumání a objevování příčin a důsledků těchto událostí, které mě vedou k zastavení, pochopení, změně nebo smíření a především... ...k novému poznání.
Pod nebeskou sítí plnou hvězd se já i vy ubíráme jednou z možných životních cest. Překážky ale přeci přijímáme s pokorou a klidem jako test bez zbytečných a prázdných gest. A bolest? Je součástí té zkoušky. Takže kráčíme dál, skláníme hlavu a šeptáme věčnou pravdu smíření aktům Alea iacta est a už se nebojíme. A usmíváme se.
— MUDr. Milan Oulehla